žárlivý

Czech

Etymology

From žárlit +‎ -ivý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʒaːrlɪviː]

Adjective

žárlivý (comparative žárlivější, superlative nejžárlivější)

1. jealous

   Její manžel je velmi žárlivý. ― Her husband is very jealous.

Declension

Declension of žárlivý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	žárlivý		žárlivá	žárlivé
genitive	žárlivého		žárlivé	žárlivého
dative	žárlivému		žárlivé	žárlivému
accusative	žárlivého	žárlivý	žárlivou	žárlivé
locative	žárlivém		žárlivé	žárlivém
instrumental	žárlivým		žárlivou	žárlivým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	žárliví	žárlivé		žárlivá
genitive	žárlivých
dative	žárlivým
accusative	žárlivé			žárlivá
locative	žárlivých
instrumental	žárlivými

Derived terms

• žárlivost f

 

Further reading

• žárlivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• žárlivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989