ženáč

Czech

Etymology

Somehow from ženatý (“married”) or from žena (“wife”) +‎ -áč

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʒɛnaːt͡ʃ]

Noun

ženáč m anim

1. (colloquial) married man

Declension

Declension of ženáč (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	ženáč	ženáči
genitive	ženáče	ženáčů
dative	ženáčovi, ženáči	ženáčům
accusative	ženáče	ženáče
vocative	ženáči	ženáči
locative	ženáčovi, ženáči	ženáčích
instrumental	ženáčem	ženáči

Further reading

• ženáč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• ženáč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• ženáč in Internetová jazyková příručka