živel

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *živelъ. By surface analysis, živý +‎ -el.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʒɪvɛl]

Noun

živel m inan (related adjective živelní or živelný)

1. element (one of the hypothetical four basic building blocks of matter: water, earth, fire, and air)
2. (dated) element (group of people within a larger group having a particular common characteristic)
   • 1990, Antonín Kratochvil, Žaluji‎^[1], 3rd edition, Prague, →ISBN, page 244:

     Na lavici obžalovaných vedle úkladných vrahů sedí českoslovenští reakční emigranté – Zenklové, Ripkové, Lettrichové, Procházkové, Majerové, Peroutkové a spol., kteří se křečovitě snaží pomocí západních rozhlasových stanic v kalných vodách živlů z řad odstraněných, dříve vládnoucích tříd, zasévat zavilou nenávist proti našemu lidu a jeho cestě k socialistické budoucnosti.

     (please add an English translation of this quotation)

Declension

Declension of živel (hard masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	živel	živly
genitive	živlu	živlů
dative	živlu	živlům
accusative	živel	živly
vocative	živle	živly
locative	živlu	živlech
instrumental	živlem	živly

Further reading

• živel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• živel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989