beránčí

Czech

Etymology

From beránek +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbɛraːnt͡ʃiː]

Adjective

beránčí

1. (relational) ram lamb

Declension

Declension of beránčí (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	beránčí		beránčí	beránčí
genitive	beránčího		beránčí	beránčího
dative	beránčímu		beránčí	beránčímu
accusative	beránčího	beránčí	beránčí	beránčí
locative	beránčím		beránčí	beránčím
instrumental	beránčím		beránčí	beránčím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	beránčí	beránčí		beránčí
genitive	beránčích
dative	beránčím
accusative	beránčí			beránčí
locative	beránčích
instrumental	beránčími

Further reading

• beránčí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• beránčí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989