církev

See also: cirkev

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *cьrky, from Ancient Greek κυριακόν (kuriakón).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡siːrkɛf]

Noun

církev f

1. church (religious organization)

Declension

Declension of církev (soft zero-ending feminine reducible)

	singular	plural
nominative	církev	církve
genitive	církve	církví
dative	církvi	církvím
accusative	církev	církve
vocative	církvi	církve
locative	církvi	církvích
instrumental	církví	církvemi

Derived terms

• církevní

 

Further reading

• církev in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• církev in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• církev in Internetová jazyková příručka