dudlík

Czech

Etymology

From dudlat +‎ -ík.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdudliːk]

Noun

dudlík m inan

1. pacifier (device used to calm and quiet the baby)

   Synonyms: dumlík, šidítko, dudák, cumel, cucák

Declension

Declension of dudlík (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	dudlík	dudlíky
genitive	dudlíku	dudlíků
dative	dudlíku	dudlíkům
accusative	dudlík	dudlíky
vocative	dudlíku	dudlíky
locative	dudlíku	dudlících, dudlíkách
instrumental	dudlíkem	dudlíky

Derived terms

• dudlíček

 

Further reading

• dudlík in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dudlík in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dudlík in Internetová jazyková příručka