dvoukomorový

Czech

Etymology

From dvou- +‎ komora +‎ -ový.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdvou̯komoroviː]

Adjective

dvoukomorový

1. bicameral (having two separate legislative chambers)

   Synonym: bikamerální

Declension

Declension of dvoukomorový (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dvoukomorový		dvoukomorová	dvoukomorové
genitive	dvoukomorového		dvoukomorové	dvoukomorového
dative	dvoukomorovému		dvoukomorové	dvoukomorovému
accusative	dvoukomorového	dvoukomorový	dvoukomorovou	dvoukomorové
locative	dvoukomorovém		dvoukomorové	dvoukomorovém
instrumental	dvoukomorovým		dvoukomorovou	dvoukomorovým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dvoukomoroví	dvoukomorové		dvoukomorová
genitive	dvoukomorových
dative	dvoukomorovým
accusative	dvoukomorové			dvoukomorová
locative	dvoukomorových
instrumental	dvoukomorovými

Further reading

• dvoukomorový in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dvoukomorový in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989