dříč

See also: dric and dříc

Czech

Etymology

From dřít +‎ -č.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdr̝iːt͡ʃ]

Noun

dříč m anim (feminine dříčka)

1. hard worker

Declension

Declension of dříč (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	dříč	dříči
genitive	dříče	dříčů
dative	dříčovi, dříči	dříčům
accusative	dříče	dříče
vocative	dříči	dříči
locative	dříčovi, dříči	dříčích
instrumental	dříčem	dříči

Further reading

• dříč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dříč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dříč in Internetová jazyková příručka