foném

See also: fonem, Fonem, and fónem

Czech

Etymology

Derived from Ancient Greek φώνημα (phṓnēma, “sound”), from φωνή (phōnḗ).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈfonɛːm]

Noun

foném m inan

1. (linguistics) phoneme

Declension

Declension of foném (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	foném	fonémy
genitive	fonému	fonémů
dative	fonému	fonémům
accusative	foném	fonémy
vocative	fonéme	fonémy
locative	fonému	fonémech
instrumental	fonémem	fonémy

Related terms

• See fón

Further reading

• foném in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• foném in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• foném in Internetová jazyková příručka