hřeben

See also: hrebeň

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hřeben, from Proto-Slavic *greby.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦr̝ɛbɛn]

• audio

  (file)

Noun

hřeben m inan

1. comb (for hair)
2. ridge (of hills)

Declension

Declension of hřeben (mixed masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	hřeben	hřebeny
genitive	hřebenu, hřebene	hřebenů
dative	hřebenu, hřebeni	hřebenům
accusative	hřeben	hřebeny
vocative	hřebeni	hřebeny
locative	hřebenu, hřebeni	hřebenech
instrumental	hřebenem	hřebeny

Further reading

• hřeben in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hřeben in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hřeben in Internetová jazyková příručka