křičet

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search

Czech[edit]

Pronunciation[edit]

Verb[edit]

křičet impf (perfective křiknout)

  1. to shout
  2. to scream (to make the sound of a scream)

Conjugation[edit]

Present Singular Present Plural Past Singular Past Plural
1st person křičím křičíme křičil jsem, křičila jsem křičili jsme, křičily jsme
2nd person křičíš křičíte křičil jsi, křičila jsi křičili jste, křičily jste
3rd person křičí křičí křičil, křičila, křičilo křičili, křičily