keř

See also: Appendix:Variations of "ker"

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech keř, from Proto-Slavic *kъřь (“shrub, bush”). Compare Polish kierz, Lower Sorbian keŕ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkɛr̝̊]

• Audio

  (file)

• Hyphenation: keř
• Rhymes: -ɛr̝̊

Noun

keř m inan

1. bush, shrub

Declension

Declension of keř (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	keř	keře
genitive	keře	keřů
dative	keři	keřům
accusative	keř	keře
vocative	keři	keře
locative	keři	keřích
instrumental	keřem	keři

Related terms

• keřík
• keřový
• křovák
• křoví

 

Further reading

• keř in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• keř in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• keř in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *kъřь (“shrub, bush”).

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkɛr̝/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkɛr̝̊/

Noun

keř m inan

1. bush, shrub

Declension

Declension of keř (soft o-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	keř	křě	kři, křové
genitive	křě	křú	křóv
dative	křu	křoma	křóm
accusative	keř	křě	křě
vocative	křu	křě	kři, křové
locative	kři, křu	křú	křích
instrumental	křem	křoma	kři

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: keř

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “keř”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění