kopírka

Czech

Etymology

From kopírovat (“to copy”) +‎ -ka. By surface analysis, kopie +‎ -írka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkopiːrka]
• Rhymes: -iːrka
• Hyphenation: ko‧pír‧ka

Noun

kopírka f

1. (colloquial) photocopier, copier

Declension

Declension of kopírka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	kopírka	kopírky
genitive	kopírky	kopírek
dative	kopírce	kopírkám
accusative	kopírku	kopírky
vocative	kopírko	kopírky
locative	kopírce	kopírkách
instrumental	kopírkou	kopírkami

Derived terms

• fotokopírka f

 

Related terms

• kopie f
• kopista m anim
• kopírák m inan
• kopírovat impf

 

Further reading

• kopírka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kopírka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• kopírka in Internetová jazyková příručka
• Kolářová, Ivana, Štícha, František (2020) Slovník univerbizátů : (zjednoslovněných názvů), Prague: Academia, →ISBN, page 297