From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
Etymology[edit]
From loučit + -ení.
Pronunciation[edit]
- IPA(key): [ˈlou̯t͡ʃɛɲiː]
- Hyphenation: lou‧če‧ní
loučení n
- verbal noun of loučit
- saying goodbye
Declension[edit]
Declension of loučení (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
loučení
|
loučení
|
| genitive
|
loučení
|
loučení
|
| dative
|
loučení
|
loučením
|
| accusative
|
loučení
|
loučení
|
| vocative
|
loučení
|
loučení
|
| locative
|
loučení
|
loučeních
|
| instrumental
|
loučením
|
loučeními
|
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- loučení in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- loučení in Internetová jazyková příručka
