měnit

See also: menit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech měniti, from Proto-Slavic *měniti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmɲɛɲɪt]

• audio

  (file)

• Rhymes: -ɛɲɪt

Verb

měnit impf (perfective změnit or vyměnit)

1. (transitive) to change
2. to replace
3. to exchange money
4. (reflexive with se) to change

Conjugation

Conjugation

Infinitive	měnit, měniti	Active adjective	měnící
Verbal noun	měnění	Passive adjective	měněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	měním	měníme	—	měňme
2nd person	měníš	měníte	měň	měňte
3rd person	mění	mění	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive měnit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	měnil	měnili	měněn	měněni
masculine inanimate		měnily		měněny
feminine	měnila		měněna
neuter	měnilo	měnila	měněno	měněna

Transgressives	present	past
masculine singular	měně	—
feminine + neuter singular	měníc	—
plural	měníce	—

Derived terms

• obměnit
• odměnit
• pozměnit
• proměnit
• přeměnit
• rozměnit
• směnit
• vyměnit
• zaměnit
• změnit

 

See also

• upravit
• modifikovat

Further reading

• měniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• měniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• měnit in Internetová jazyková příručka