můj

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: muj

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech mój, from Proto-Slavic *mojь .

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈmuːj]
  • (file)
  • Hyphenation: můj

Pronoun[edit]

můj

  1. (possessive) my, mine

Declension[edit]

See also[edit]

Further reading[edit]

  • můj in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • můj in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • můj in Internetová jazyková příručka