mučitel

See also: mučiteľ

Czech

Etymology

From mučit (“to torture”) +‎ -tel. Compare Slovak mučiteľ, Russian мучитель (mučitelʹ) and Ukrainian мучитель (mučytelʹ).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmut͡ʃɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl
• Hyphenation: mu‧či‧tel

Noun

mučitel m anim (feminine mučitelka, related adjective mučitelský)

1. torturer, tormentor

   Synonyms: trapič, trýznitel

Declension

Declension of mučitel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	mučitel	mučitelé
genitive	mučitele	mučitelů
dative	mučitelovi, mučiteli	mučitelům
accusative	mučitele	mučitele
vocative	mučiteli	mučitelé
locative	mučitelovi, mučiteli	mučitelích
instrumental	mučitelem	mučiteli

Related terms

• mučení
• mučidlo
• mučit
• mučivý
• mučírna

 

Further reading

• mučitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• mučitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• mučitel in Internetová jazyková příručka