nazkoušet
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]nazkoušet pf (imperfective nazkušovat or zkoušet)
- to rehearse (practice by repetition or recitation)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | nazkoušet, nazkoušeti | Active adjective | nazkouševší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | nazkoušení | Passive adjective | nazkoušený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | nazkouším | nazkoušíme | — | nazkoušejme |
| 2nd person | nazkoušíš | nazkoušíte | nazkoušej | nazkoušejte |
| 3rd person | nazkouší | nazkoušejí, nazkouší | — | — |
| The verb nazkoušet does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | nazkoušel | nazkoušeli | nazkoušen | nazkoušeni |
| masculine inanimate | nazkoušely | nazkoušeny | ||
| feminine | nazkoušela | nazkoušena | ||
| neuter | nazkoušelo | nazkoušela | nazkoušeno | nazkoušena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | nazkoušev |
| feminine + neuter singular | — | nazkouševši |
| plural | — | nazkouševše |
Further reading
[edit]- nazkoušeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- nazkoušeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- nazkoušet in Internetová jazyková příručka