osamělý

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech osamělý. By surface analysis, osaměl +‎ ý, from the verb osamět.

Pronunciation[edit]

Adjective[edit]

osamělý (comparative osamělejší, superlative nejosamělejší, adverb osaměle)

  1. lonely, lonesome
  2. lonely (of place)

Declension[edit]

Derived terms[edit]

Further reading[edit]

  • osamělý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • osamělý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • osamělý in Internetová jazyková příručka