přítel

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From Proto-Slavic *prijateljь, from Proto-Indo-European *priH- (dear).

Pronunciation[edit]

Noun[edit]

přítel m (plural přátelé)

  1. friend

Declension[edit]

Synonyms[edit]

Antonyms[edit]

See also[edit]

Derived terms[edit]

External links[edit]

  • přítel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • přítel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989