přikázat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
přikázat pf (imperfective přikazovat)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | přikázat, přikázati | Active adjective | přikázavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | přikázání | Passive adjective | přikázaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | přikázám | přikázáme | — | přikázejme |
| 2nd person | přikázáš | přikázáte | přikázej | přikázejte |
| 3rd person | přikázá | přikázají | — | — |
| The verb přikázat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | přikázal | přikázali | přikázán | přikázáni |
| masculine inanimate | přikázaly | přikázány | ||
| feminine | přikázala | přikázána | ||
| neuter | přikázalo | přikázala | přikázáno | přikázána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | přikázav |
| feminine + neuter singular | — | přikázavši |
| plural | — | přikázavše |