potěšit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From po- +‎ těšit.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈpocɛʃɪt]
  • Rhymes: -ɛʃɪt
  • Hyphenation: po‧tě‧šit

Verb[edit]

potěšit pf

  1. to please (to make happy)

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive potěšit, potěšiti Active adjective potěšivší
Verbal noun potěšení Passive adjective potěšený
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person potěším potěšíme — potěšme
2nd person potěšíš potěšíte potěš potěšte
3rd person potěší potěší — —
The verb potěšit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate potěšil potěšili potěšen potěšeni
masculine inanimate potěšily potěšeny
feminine potěšila potěšena
neuter potěšilo potěšila potěšeno potěšena
Transgressives present past
masculine singular — potěšiv
feminine + neuter singular — potěšivši
plural — potěšivše

Derived terms[edit]

Further reading[edit]

  • potěšiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • potěšiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • potěšit in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=potěšit&oldid=72658440"