protichůdný
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
From proti- (“anti-”) + chodit (“to go”) + -ný.
Pronunciation[edit]
Adjective[edit]
protichůdný (comparative protichůdnější, superlative nejprotichůdnější)
Declension[edit]
Declension of protichůdný (hard)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | protichůdný | protichůdná | protichůdné | |
genitive | protichůdného | protichůdné | protichůdného | |
dative | protichůdnému | protichůdné | protichůdnému | |
accusative | protichůdného | protichůdný | protichůdnou | protichůdné |
locative | protichůdném | protichůdné | protichůdném | |
instrumental | protichůdným | protichůdnou | protichůdným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | protichůdní | protichůdné | protichůdná | |
genitive | protichůdných | |||
dative | protichůdným | |||
accusative | protichůdné | protichůdná | ||
locative | protichůdných | |||
instrumental | protichůdnými |
Derived terms[edit]
Further reading[edit]
- protichůdný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- protichůdný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- protichůdný in Internetová jazyková příručka