příjemce

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From přijmout +‎ -ce.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈpr̝̊iːjɛmt͡sɛ]

Noun[edit]

příjemce m anim (feminine příjemkyně)

  1. recipient, receiver (person)
  2. consignee

Declension[edit]

Related terms[edit]

See also[edit]

Further reading[edit]

  • příjemce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • příjemce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • příjemce in Internetová jazyková příručka