sobec

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search

Czech[edit]

Etymology[edit]

sobě +‎ -ec

Noun[edit]

sobec m

  1. selfish person
    • 1850, Karel Havlíček Borovský, “Vojsko”, in Články ze Slovana:
      ... A tu jest zajisté povinnost každého člověka starati se také o sebe, a kdyby se o sebe pranic nestaral, chybuje zrovna proto, že se nevyhnutelně jiní o něho starati musí, kterým tedy tu obtíž uvaluje, kterou by sám nésti měl. Kdo se však jen vždy o sebe stará a nikdy o jiné, jest sobec beze vší lásky.

Derived terms[edit]