stranický

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstraɲɪt͡skiː]
• Rhymes: -ɪtskiː

Adjective

stranický

1. (relational) party (of or relating to a political party)

   Vždy dodržoval stranickou disciplínu. ― He always observed party discipline.

Declension

Declension of stranický (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	stranický		stranická	stranické
genitive	stranického		stranické	stranického
dative	stranickému		stranické	stranickému
accusative	stranického	stranický	stranickou	stranické
locative	stranickém		stranické	stranickém
instrumental	stranickým		stranickou	stranickým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	straničtí	stranické		stranická
genitive	stranických
dative	stranickým
accusative	stranické			stranická
locative	stranických
instrumental	stranickými

Related terms

• strana

 

Further reading

• stranický in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• stranický in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989