svatyně

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *svętyni, equivalent to svatý +‎ -yně.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsvatɪɲɛ]
• Rhymes: -ɪɲɛ
• Hyphenation: sva‧ty‧ně

Noun

svatyně f

1. sanctuary (consecrated or sacred area of a church or temple around its tabernacle or altar)

Declension

Declension of svatyně (soft feminine)

	singular	plural
nominative	svatyně	svatyně
genitive	svatyně	svatyň, svatyní
dative	svatyni	svatyním
accusative	svatyni	svatyně
vocative	svatyně	svatyně
locative	svatyni	svatyních
instrumental	svatyní	svatyněmi

Further reading

• “svatyně”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “svatyně”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “svatyně”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)