tříštit

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtr̝̊iːʃcɪt]

Verb

tříštit impf

1. to smash
2. (reflexive with se) to smash

Conjugation

Conjugation

Infinitive	tříštit, tříštiti	Active adjective	tříštící
Verbal noun	tříštění	Passive adjective	tříštěný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	tříštím	tříštíme	—	tříštěme, třišťme
2nd person	tříštíš	tříštíte	tříšti, třišť	tříštěte, třišťte
3rd person	tříští	tříští	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive tříštit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	tříštil	tříštili	tříštěn	tříštěni
masculine inanimate		tříštily		tříštěny
feminine	tříštila		tříštěna
neuter	tříštilo	tříštila	tříštěno	tříštěna

Transgressives	present	past
masculine singular	tříště	—
feminine + neuter singular	tříštíc	—
plural	tříštíce	—

Related terms

• tříska

 

Further reading

• tříštiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• tříštiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• tříštit in Internetová jazyková příručka