troubit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech trúbiti, from Proto-Slavic *trǫbiti.

Pronunciation[edit]

Verb[edit]

troubit impf (perfective zatroubit)

  1. to trumpet

Conjugation[edit]

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • troubiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • troubiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • troubit in Internetová jazyková příručka