uspokojení
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Noun[edit]
uspokojení n
- verbal noun of uspokojit
- satisfaction (of a need or desire)
- poskytovat uspokojení. ― to provide satisfaction.
- nalézt / naleznout uspokojení. ― to find satisfaction.
Declension[edit]
Declension of uspokojení (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | uspokojení | uspokojení |
| genitive | uspokojení | uspokojení |
| dative | uspokojení | uspokojením |
| accusative | uspokojení | uspokojení |
| vocative | uspokojení | uspokojení |
| locative | uspokojení | uspokojeních |
| instrumental | uspokojením | uspokojeními |
Further reading[edit]
- uspokojení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- uspokojení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- uspokojení in Internetová jazyková příručka