vážit

See also: vážiť

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvaːʒɪt]

Verb

vážit impf

1. (transitive) to weigh (to determine the weight of an object)
2. (transitive) to weigh (to have a certain weight)

   Váží deset kilogramů. ― It weighs ten kilograms.

3. (reflexive with si) to respect

   Velmi si toho člověka vážím. ― I have a great respect for the man.

4. (reflexive with si) to appreciate, to value

   Synonym: cenit

   Vážím si toho, co pro nás děláte. ― I appreciate what you are doing for us.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vážit, vážiti	Active adjective	vážící
Verbal noun	vážení	Passive adjective	vážený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vážím	vážíme	—	važme
2nd person	vážíš	vážíte	važ	važte
3rd person	váží	váží	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vážit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vážil	vážili	vážen	váženi
masculine inanimate		vážily		váženy
feminine	vážila		vážena
neuter	vážilo	vážila	váženo	vážena

Transgressives	present	past
masculine singular	váže	—
feminine + neuter singular	vážíc	—
plural	vážíce	—

Derived terms

• dovážit
• navážit
• neuvážený m
• odvážit
• opovážit
• povážit
• provážit
• převážit
• přivážit
• rozvaha f
• rozvážit
• rozvážný m
• uvážit
• uvážlivý m
• úvaha f
• váha f
• vážený m
• vážnost f
• vážný m
• vyvážit
• znevážit
• zvážit

 

Further reading

• vážiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vážiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vážit in Internetová jazyková příručka