vládnout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vlásti, vládnúti, from Proto-Slavic *volsti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvlaːdnou̯t]

• audio

  (file)

Verb

vládnout impf

1. to rule, to reign

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vládnout, vládnouti	Active adjective	vládnoucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vládnu	vládneme	—	vládněme
2nd person	vládneš	vládnete	vládni	vládněte
3rd person	vládne	vládnou	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vládnout.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vládl	vládli	—	—
masculine inanimate		vládly		—
feminine	vládla		—
neuter	vládlo	vládla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	vládna	—
feminine + neuter singular	vládnouc	—
plural	vládnouce	—

Related terms

• nadvláda f
• ovládnout
• převládnout
• vladař m
• vladyka m
• vláda f
• vládce m
• vládní m
• zavládnout
• zvládnout

 

Further reading

• vládnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vládnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vládnout in Internetová jazyková příručka