vyslovený

Czech

Etymology

From vyslovit +‎ -ený.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪslovɛniː]

Adjective

vyslovený

1. pronounced, articulated
2. obvious, manifest

Declension

Declension of vyslovený (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vyslovený		vyslovená	vyslovené
genitive	vysloveného		vyslovené	vysloveného
dative	vyslovenému		vyslovené	vyslovenému
accusative	vysloveného	vyslovený	vyslovenou	vyslovené
locative	vysloveném		vyslovené	vysloveném
instrumental	vysloveným		vyslovenou	vysloveným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vyslovení	vyslovené		vyslovená
genitive	vyslovených
dative	vysloveným
accusative	vyslovené			vyslovená
locative	vyslovených
instrumental	vyslovenými

Related terms

• vyslovit

 

See also

• vyložený

Further reading

• vyslovený in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyslovený in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyslovený in Internetová jazyková příručka