Etymology[edit]
Inherited from Old Czech věno, from Proto-Slavic *věno.
Pronunciation[edit]
věno n
- dowry
Declension[edit]
Declension of věno (hard neuter)
Derived terms[edit]
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- věno in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- věno in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- věno in Internetová jazyková příručka