věrný
Jump to navigation
Jump to search
See also: верны
Czech[edit]
Etymology[edit]
Inherited from Old Czech věrný, from Proto-Slavic *věrьnъ.
Pronunciation[edit]
Adjective[edit]
věrný (comparative věrnější, superlative nejvěrnější)
Declension[edit]
Declension of věrný (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | věrný | věrná | věrné | |
| genitive | věrného | věrné | věrného | |
| dative | věrnému | věrné | věrnému | |
| accusative | věrného | věrný | věrnou | věrné |
| locative | věrném | věrné | věrném | |
| instrumental | věrným | věrnou | věrným | |
| short | věren | věrna | věrno | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | věrní | věrné | věrná | |
| genitive | věrných | |||
| dative | věrným | |||
| accusative | věrné | věrná | ||
| locative | věrných | |||
| instrumental | věrnými | |||
| short | věrni | věrny | věrna | |