vůdkyně

Czech

Etymology

From vodit +‎ -kyně.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvuːtkɪɲɛ]
• Hyphenation: vůd‧ky‧ně

Noun

vůdkyně f (male equivalent vůdce)

1. female leader

Declension

Declension of vůdkyně (soft feminine)

	singular	plural
nominative	vůdkyně	vůdkyně
genitive	vůdkyně	vůdkyň, vůdkyní
dative	vůdkyni	vůdkyním
accusative	vůdkyni	vůdkyně
vocative	vůdkyně	vůdkyně
locative	vůdkyni	vůdkyních
instrumental	vůdkyní	vůdkyněmi

Further reading

• “vůdkyně”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vůdkyně”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vůdkyně”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)