zmařit

Czech

Etymology

From z- +‎ mařit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzmar̝ɪt]

Verb

zmařit pf

1. to thwart

   Synonym: překazit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zmařit, zmařiti	Active adjective	zmařivší
Verbal noun	zmaření	Passive adjective	zmařený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zmařím	zmaříme	—	zmařme
2nd person	zmaříš	zmaříte	zmař	zmařte
3rd person	zmaří	zmaří	—	—

The verb zmařit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zmařil	zmařili	zmařen	zmařeni
masculine inanimate		zmařily		zmařeny
feminine	zmařila		zmařena
neuter	zmařilo	zmařila	zmařeno	zmařena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zmařiv
feminine + neuter singular	—	zmařivši
plural	—	zmařivše

Derived terms

• zmar

 

Further reading

• zmařiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zmařiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zmařit in Internetová jazyková příručka