zplnomocněnec

Czech

Etymology

From zplnomocněný +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspl̩nomot͡sɲɛnɛt͡s]
• Hyphenation: zpl‧no‧moc‧ně‧nec

Noun

zplnomocněnec m anim (female equivalent zplnomocněnkyně)

1. plenipotentiary

Declension

Declension of zplnomocněnec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	zplnomocněnec	zplnomocněnci
genitive	zplnomocněnce	zplnomocněnců
dative	zplnomocněncovi, zplnomocněnci	zplnomocněncům
accusative	zplnomocněnce	zplnomocněnce
vocative	zplnomocněnče	zplnomocněnci
locative	zplnomocněncovi, zplnomocněnci	zplnomocněncích
instrumental	zplnomocněncem	zplnomocněnci

Further reading

• zplnomocněnec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zplnomocněnec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zplnomocněnec in Internetová jazyková příručka