žalobce

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech žalobcě. By surface analysis, žaloba +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʒalopt͡sɛ]

Noun

žalobce m anim (feminine žalobkyně)

1. plaintiff, complainant

Declension

Declension of žalobce (masculine animate in -e)

	singular	plural
nominative	žalobce	žalobci
genitive	žalobce	žalobců
dative	žalobcovi, žalobci	žalobcům
accusative	žalobce	žalobce
vocative	žalobce	žalobci
locative	žalobcovi, žalobci	žalobcích
instrumental	žalobcem	žalobci

Related terms

• kde není žalobce, není soudce
• žaloba
• žalovat

 

Further reading

• žalobce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• žalobce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• žalobce in Internetová jazyková příručka