čiv

Czech

Alternative forms

• čiva

Etymology

From čít (“to sense”) +‎ -v.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɪf]
• Hyphenation: čiv

Noun

čiv m inan

1. (literary, rare, mostly plural) nerve

Declension

Declension of čiv (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	čiv	čivy
genitive	čivu	čivů
dative	čivu	čivům
accusative	čiv	čivy
vocative	čive	čivy
locative	čivu	čivech
instrumental	čivem	čivy

Derived terms

• čivní
• čivový

Further reading

• “čiv”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “čiv”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “čiv”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2026, slovnikcestiny.cz
• “čiv”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026