říci

See also: rici

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech řéci, from Proto-Slavic *reťi.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝iːt͡sɪ]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: ří‧ci

Verb

říci pf (imperfective říkat)

1. alternative form of říct
   1. to say

Conjugation

Conjugation of říci

infinitive říci, říct active adjective řkoucí verbal noun (rčení) passive adjective řečený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person řeknu řekneme — řekněme 2nd person řekneš řeknete řekni řekněte 3rd person řekne řeknou — — The verb říci does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate řekl řekli řečen řečeni masculine inanimate řekly řečeny feminine řekla řečena neuter řeklo řekla řečeno řečena transgressives present past masculine singular řka — feminine + neuter singular řkouc — plural řkouce —

Further reading

• “říci”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “říci”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989