šenkýř

Czech

Etymology

From šenk +‎ -ýř.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃɛŋkiːr̝̊]
• Hyphenation: šen‧kýř

Noun

šenkýř m anim (feminine šenkýřka)

1. (archaic, informal) innkeeper

Declension

Declension of šenkýř (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	šenkýř	šenkýři
genitive	šenkýře	šenkýřů
dative	šenkýřovi, šenkýři	šenkýřům
accusative	šenkýře	šenkýře
vocative	šenkýři	šenkýři
locative	šenkýřovi, šenkýři	šenkýřích
instrumental	šenkýřem	šenkýři

Further reading

• šenkýř in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• šenkýř in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• šenkýř in Akademický slovník cizích slov, 1995, at prirucka.ujc.cas.cz