bělořit

Czech

Bělořit

Etymology

From bílý +‎ -o- +‎ řiť.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbjɛlor̝ɪt]

Noun

bělořit m anim

1. wheatear

Declension

Declension of bělořit (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	bělořit	bělořiti
genitive	bělořita	bělořitů
dative	bělořitovi, bělořitu	bělořitům
accusative	bělořita	bělořity
vocative	bělořite	bělořiti
locative	bělořitovi, bělořitu	bělořitech
instrumental	bělořitem	bělořity

Further reading

• “bělořit”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “bělořit”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989