chýra

Old Czech

Etymology

Borrowed from Middle High German huora, from Old High German huora, ultimately from Proto-Germanic *hōrǭ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈxɨːra/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈxiːra/, /ˈxajra/

Noun

chýra f

1. whore, prostitute

   Synonyms: mandelena, báryně, měchyně, harapanna

Declension

Declension of chýra (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	chýra	chýřě	chýry
genitive	chýry	chýrú	chýr
dative	chýřě	chýrama	chýrám
accusative	chýru	chýřě	chýry
vocative	chýro	chýřě	chýry
locative	chýřě	chýrú	chýrách
instrumental	chýrú	chýrama	chýrami

This table shows the most common forms around the 13th century.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “chýra”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění