lék

See also: Appendix:Variations of "lek"

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech lék, from Proto-Slavic *lěkъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈlɛːk]

• Audio:

  (file)

• Audio:

  (file)

Noun

lék m inan

1. medicine, cure, drug

   Synonyms: medicína, medikament, farmakum

   volně prodejný lék ― over-the-counter drug

   lék na předpis ― prescription drug

   lék proti bolesti ― painkiller

Declension

Declension of lék (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	lék	léky
genitive	léku	léků
dative	léku	lékům
accusative	lék	léky
vocative	léku	léky
locative	léku	lécích
instrumental	lékem	léky

Related terms

adjectives

• léčebný
• léčivý
• lékárenský

nouns

• léčba
• léčebna
• léčení
• léčivo
• lékárenství
• lékárna
• lékárnice
• lékárnictví
• lékárnička
• lékárník
• lékopis

verb

• léčit

See also

• pilulka
• prášek
• tableta

Further reading

• “lék”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “lék”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “lék”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Hungarian

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈleːk]
• Hyphenation: lék
• Rhymes: -eːk

Etymology 1

Uncertain. Perhaps from Proto-Uralic *lekka- (“gap, tear, crack; to cut, cleave”).

Noun

lék (plural lékek)

1. leak (an opening on a ship's hull where water can enter)
2. ice hole (a hole cut in ice)

Declension

Inflection (stem in -e-, front unrounded harmony)

	singular	plural
nominative	lék	lékek
accusative	léket	lékeket
dative	léknek	lékeknek
instrumental	lékkel	lékekkel
causal-final	lékért	lékekért
translative	lékké	lékekké
terminative	lékig	lékekig
essive-formal	lékként	lékekként
essive-modal	—	—
inessive	lékben	lékekben
superessive	léken	lékeken
adessive	léknél	lékeknél
illative	lékbe	lékekbe
sublative	lékre	lékekre
allative	lékhez	lékekhez
elative	lékből	lékekből
delative	lékről	lékekről
ablative	léktől	lékektől
non-attributive possessive – singular	léké	lékeké
non-attributive possessive – plural	lékéi	lékekéi

Possessive forms of lék

possessor	single possession	multiple possessions
1st person sing.	lékem	lékeim
2nd person sing.	léked	lékeid
3rd person sing.	léke	lékei
1st person plural	lékünk	lékeink
2nd person plural	léketek	lékeitek
3rd person plural	lékük	lékeik

Derived terms

• lékel → meglékel

Etymology 2

lé (“juice”) +‎ -k (plural suffix)

Noun

lék

1. (proscribed) alternative form of levek, nominative plural of lé

Further reading

• lék in Géza Bárczi, László Országh, et al., editors, A magyar nyelv értelmező szótára [The Explanatory Dictionary of the Hungarian Language] (ÉrtSz.), Budapest: Akadémiai Kiadó, 1959–1962. Fifth ed., 1992: →ISBN.

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *lěkъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈlɛːk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈliːk/

Noun

lék m inan

1. magical medicine

   Antonym: lékarstvie

   • 1376, Tomáš Štítný ze Štítného, Štítenský sborník klementinský‎^[1]:

     Než to slušie také věděti, že bóh ustavil jest rozličná lékařstvie, ale ne léky pro rozličná člověčie porušenie vnitřnie i vnějšie, jakož lékaři rozumějí; a to nenie protiv bohu ani kostelniemu ustavení.

     (please add an English translation of this quotation)

Declension

Declension of lék (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	lék	léky	léci, lékové
genitive	léka, léku	lékú	lékóv
dative	léku	lékoma	lékóm
accusative	lék	léky	léky
vocative	léče	léky	léci, lékové
locative	lécě, léku	lékú	léciech
instrumental	lékem	lékoma	léky

This table shows the most common forms around the 13th century.

Descendants

• Czech: lék

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “lék”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Old Norse

Verb

lék

1. first/third-person singular past indicative active of leika