přežít
Jump to navigation
Jump to search
Contents
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
přežít pf (imperfective přežívat)
- (intransitive) to survive
- (transitive) to survive
- Nehodu přežil. — He has survived the accident.
Conjugation[edit]
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | přežiji, přežiju (coll.) |
přežijeme | — | přežijme |
| 2nd person | přežiješ | přežijete | přežij | přežijte |
| 3rd person | přežije | přežijí, přežijou (coll.) |
— | — |
| The verb přežít does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | přežil | přežili | přežit | přežiti |
| masculine inanimate | přežily | přežity | ||
| feminine | přežila | přežily | přežita | přežity |
| neuter | přežilo | přežila | přežito | přežita |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | — | přeživ |
| feminine + neuter singular | — | přeživši |
| plural | — | přeživše |
Derived terms[edit]
- přežití n
Further reading[edit]
- přežíti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- přežíti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
