parkovat

See also: parkovať

Czech

Etymology

From park +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈparkovat]

Verb

parkovat impf (perfective zaparkovat)

1. to park (a vehicle)

Conjugation

Conjugation of parkovat

infinitive parkovat, parkovati active adjective parkující verbal noun parkování passive adjective parkovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person parkuji, parkuju (coll.) parkujeme — parkujme 2nd person parkuješ parkujete parkuj parkujte 3rd person parkuje parkují, parkujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive parkovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate parkoval parkovali parkován parkováni masculine inanimate parkovaly parkovány feminine parkovala parkována neuter parkovalo parkovala parkováno parkována transgressives present past masculine singular parkuje — feminine + neuter singular parkujíc — plural parkujíce —

Related terms

• parkoviště n

Further reading

• “parkovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “parkovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “parkovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026