pravnouče

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech pravnúčě. By surface analysis, pra- +‎ vnouče.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpravnou̯t͡ʃɛ]
• Hyphenation: pra‧vnou‧če

Noun

pravnouče n (diminutive pravnoučátko)

1. great-grandchild

   Antonym: praprarodič

   Hyponyms: pravnuk, pravnučka

Declension

Declension of pravnouče (t-stem neuter)

	singular	plural
nominative	pravnouče	pravnoučata
genitive	pravnoučete	pravnoučat
dative	pravnoučeti	pravnoučatům
accusative	pravnouče	pravnoučata
vocative	pravnouče	pravnoučata
locative	pravnoučeti	pravnoučatech
instrumental	pravnoučetem	pravnoučaty

Related terms

• vnouče n
• vnučka f
• vnuk m anim

 

Further reading

• “pravnouče”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pravnouče”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pravnouče”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)