sláma

See also: Sláma, slama, and Slama

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech sláma, from Proto-Slavic *solma, from Proto-Indo-European *ḱolh₂mos.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈslaːma]

Noun

sláma f (related adjective slaměný)

1. straw (dried stalks)

Declension

Declension of sláma (hard feminine quant-alt)

	singular	plural
nominative	sláma	slámy
genitive	slámy	slam
dative	slámě	slámám
accusative	slámu	slámy
vocative	slámo	slámy
locative	slámě	slámách
instrumental	slámou	slámami

Derived terms

• slamák m
• slámka f

 

Further reading

• sláma in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• sláma in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• sláma in Internetová jazyková příručka