třepit

Czech

Etymology

(This etymology is missing or incomplete. Please add to it, or discuss it at the Etymology scriptorium.)

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtr̝̊ɛpɪt]

Verb

třepit impf (perfective roztřepit)

1. (reflexive with se) to fray, to split

   Kraje jejího ubrusu se třepí. ― The edges of her tablecloth are frayed.

2. to cause to fray

Conjugation

Conjugation

Infinitive	třepit, třepiti	Active adjective	třepící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	třepím	třepíme	—	třepme
2nd person	třepíš	třepíte	třep	třepte
3rd person	třepí	třepí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive třepit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	třepil	třepili	třepen	třepeni
masculine inanimate		třepily		třepeny
feminine	třepila		třepena
neuter	třepilo	třepila	třepeno	třepena

Transgressives	present	past
masculine singular	třepe	—
feminine + neuter singular	třepíc	—
plural	třepíce	—

Related terms

• roztřepený n
• třepení n

 

Further reading

• “třepiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “třepiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989